47/52

Tentokrát to moc dlouhý nebude, protože kapku nestíhám a čas letí tak, že to nestíhám sledovat. Dneska napíšu o něčem, kde jsem byla dneska 2x a konečně to patří i ke škole a chodí se tam šrotit studenti a je tam moc věcí, ze kterých ze to dá dělat a je to univerzitní knihovna, které se říká Zbrojnice. Já osobně moc nechápu, jak se tam můžou lidi učit, protože je jich tam o zkouškovým hafo a mě to hrozně rozptyluje a děsí. Furt tam někdo chodí a smrká a kašle a ani hudba do uší puštěná na plný pecky, to mnohdy nepřerazí. Musím se přiznat, že opravdu nejsu tak zapálená studentka, protože až dneska, po skoro 3 semestrech, jsem poprvé slyšela vyháněcí znělku. =) Ale jinak mám Zbrojku mimo zkouškový ráda, mají tam i ňuchňavý sedací pytle, na kterých se dá perfektně rozvalit. =)

46/52

Poslední dobou mně přijde, že ty týdny utíkají mnohem rychleji. Vždycky něco napíšu a než stačím vymyslet něco dalšího, je zas další úterý (a do toho ještě ne moc vycházející zkouškový). Taky mi nějak dochází témata. Sice pár věcí v seznamu ještě mám, ale průběžně ho upravuju a promazávám a vyhazuju věci, o kterých si myslím, že nemá cenu psát. Většinou jsou to věci, co jsem si vymyslela na začátku projektu a teď už ani nevím, co jsem o nich chtěla napsat.
No a tento týden je taky zajímavej, protože ani teď během psaní tohoto článku nevím, o čem chci psát. Tak zkusím něco psát a třeba mě to v průběhu napadne.
Taky mně došlo, že se mně nějak v průběhu z projektu vytratila moje maskotka tuxinka, co ji nosím na klíčích, a co mi občas ve škole pípá v kapse, když jí nechtěně zmáčknu čudlík. =) Musím ji sem zas někdy vyfotit, aby neztratila svůj význam v tomto projektu.
Mělo by to být něco, co mě zaujalo, co se mně z nějakého důvodu líbí nebo nelíbí. Ale spíš líbí, o takových věcech se píše líp. No tak už možná vím. I přes to, že nemám ráda obchody ani nakupování, je to obchod a je to papírnictví, který mám kousek od školy. Obchody sice ráda nemám, ale to je kvůli tomu, že jsou v nich lidi. A když je jich tam moc, tak se tam bojím. Vlastně i v obchodě, kde není nikdo, se bojím, protože tam su sama a většinou mě okukují zvědavé prodavačky a to mě hrozně znervózňuje. Papírnictví mě ale vždycky fascinovaly a i když jsem si tam třeba nic nekupovala, chodila jsem se do nich aspoň koukat. V tomto papírnictví jsem byla poprvé před Vánoci, když jsem potřebovala dárkový kabelky. Ty, co jsem tam objevila byly tak nádherný, že mně málem vypadly oči. Musela jsem je hned koupit. Od té doby tam chodím. Byla jsem tam i včera a koupila jsem si tam novej blok na docentovy džouky. =D
A ještě bonus, dneska jsem to stihla včas a ani nemusela falšovat datum! =D

45/52

Tak teď jsem si právě nechtěně smazala docela dost dlouhej a rozepsanej článek o olomouckých hospodách, o kterých jsem, světe div se (!!!), ještě nepsala a to jsme je loni navštěvovali celkem často. Takže znova...
Nejvíc Zónu, do které jsme si chodívali s pár lidmi ze sboru, kteří ještě po zkouškách neměli dost, zazpívat. Navíc se tam pořád něco dělo, protože se tam často pořádaly jamy, což znamená, že sešli lidi, co na něco hrají a prostě něco improvizovali a často se to dalo i poslouchat. =) Taky jsme tam občas s kamarády chodili lozit na boulder. Než jsem o ní ale stihla něco napsat, tak ji zavřeli. Nedávno ten podnik zase otevřeli, ale Zóna už to není a my tam od té doby nebyli.
Letos chodíme nejvíc do Hobliny, což je předchůdce Zóny, která se tam po zavření zase vrátila. Je to takovej malej pajzlík s obří televizí a ne moc pěknýma záchodama, ale zato tam mají (narozdíl od původní Zóny) aspoň točenou kofolu a skvělou obsluhu, která se s vámi klidně podělí o kamínka, když jim v topení dojde bomba a když jí pěkně hrajete na kytaru, violu, dudy, flétničky a grumle a do toho pěkně zpíváte, nevyhodí vás ani 2 hodiny po zavíračce. =)
Kaštánek je sice vinárna, ale pro to parádní Chardonnay, co když si ho objednáte litr, dostanete k němu i škvarkový sádlo s chlebem, o něm tady napsat musím.
Pak můžu ještě doporučit středověkou Citacelu, minimálně pro nakládaný hermelín. A když jsme u hermelínu, skvělý mají i ve vinárně pod konviktem a mají i olivy.
Jako poslední bych ráda zmínila restauraci U červeného volka, kde se nejen dobře najíte, ale je to hlavně pastva pro oči lidem, kteří zbožňují antikvariáty a sbírají staré věcičky. Je to tam opravdu ňuchňavé, mají tam suprovou topinku s křenem. Bohužel jsem tam zatím byla jenom asi 2x.
Určitě to není všechno, ale myslím, že už jsem se rozepsala a udělala reklamu dost. =) Ne, že bych byla takovej vymetač hospod, je pravda, že letos to stíhám ještě míň než loni, ale je škoda nejít si někam sednout s bandou skvělých lidí a třeba si i zazpívat. =)

Zóna se sborem

 

Jam v Zóně

 Boulder v Zóně - tohle už je docela známá fotka, hlavně na twitteru =)

 

Kaštánek se sborem

44/52

Po delší době napíšu o tom, co mě napadlo v den psaní 52, tudíž dnes. Napíšu o třídě Svobody, což je jeden z hlavních tahů centrem města. Osobně nechápu, proč se jmenuje Svobody, protože já se tam svobodná vůbec necítím. Ve špičce šílený provoz, namačkaná auta, smrad, do toho ještě šaliny/tramvaje. Nedá se tam dýchat a je tam moc lidí. Nemám ráda tuhle ulici a když můžu, tak se jí vyhnu. Dneska jsem tam ale musela, protože jsem šla do knihovny, a tak jsem si na to vzpomněla. Raději jsem to vzala přes park, ten aspoň voní.