úterý 21. října 2014

33/52

Dneska jsem to ale děsně zanedbala, protože to píšu s hodinovým zpožděním. Byli jsme totiž s lidma ze sboru v hospodě a vzali jsme s sebou nováčky, ať poznají, jak to u nás chodí při zpívacích hospodách. Sešlo se nás tam fakt hodně a udělali jsme jim velkou tržbu. Hráli jsme na kytaru a dokonce nám byl půjčen kachon, čímž se mně slnil sen, protože jsem si ho vždycky chtěla ošahat. Ani se nám nechtělo dom.

Budu psát o něčem, kolem čeho v Olomouci chodím každej den minimálně 2x po cestě do a ze školy a přesto jsem stím tady jela jenom asi 3x. Divím se, že jsem o tom ještě nepsala. Je to vlak a já přecházím přejezd. Takže mě kromě aut, cyklistů, tramvají, náklaďáků, policajtů, taxíků, autoškoláků a občas i bagrů může po cestě do školy zajet i vlak. Poslední zážitek s vlakem byl před 14 dny v pondělí, kdy jsem s velkým báglem spěchala na bus směr zájezd do Holandska. Zrovna musel přijet vlak a já jsem šla pozdě. Jenže zastavil na stanici tak, že pak měl jet mým směrem. Vystupovali a nastupovali lidi. Váhala jsem a pak jsem vykročila přes koleje i přes to, že cinkaly a blikaly semafory. Měla jsem na to vážně čas, jenom ten mašinfíra mně to nechtěl nechat jen tak projít a zatroubil. V tu chvíli ve mně ztuhla krev, ale nepřimělo mě to zastavit. Dělala jsem, že jsem si toho nevšimla šla dál. Teprve asi za půl minuty se rozjel. Jsem rebel!

Žádné komentáře:

Okomentovat