úterý 27. března 2012

Záchrana fotek z foťáku 22.3.2012

   Dneska jsem chtěla stáhnout z foťáku asi 60 fotek a zjistila jsem, že všechny zmizely aniž bych je vytahovala nebo s nimi něco dělala. Na to mně poradil tn-foto, abych si stáhla program Recuva. Ten dokáže najít fotky i z dávno zformátované karty ve foťáku.
   Zkusila jsem normální kontrolu a ta mně našla jenom posledních 10 fotek. Tak jsem vyzkoušela hloubkovou kontrolu a asi za půl hodiny mně vyskočilo 736 fotek! Byly tam všechny ty, co se mně ztratily + další, co mám už dávno na netu, kdy jsem po každém stáhnutí kartu naformátovala. Nechápu, jak ten program funguje, ale mně moc pomohl, můžu ho vřele doporučit.



Přípravy na módní přehlídku Prostějovská zlatá jehla 3/2012

   Nedávno jsem se stala třídní fotografkou a byla jsem pověřena fotodokumentací během vymýšlení příprav a výroby nových modelů na každoroční módní přehldku Prostějovská zlatá jehla. 
   V těchto dnech se moje spolužačky, studentky oboru Oděvní technik na dílně snaží vymyslet a hlavně vyrobit originální modely, které by na této přehlídce uspěly nebo aspoň zaujaly. Zatím můžu prozradit, že kolekce bude na téma Znamení zvěrokruhu a modelů bude sedm. 
   Na této akci budu stejně, jako minulý rok, fotit. Ta se letos uskuteční 10. května 2012 v Prostějově.


Iveta - Rak

Verča - Lev

Kytičky na Pannu

 Hanka - Vodnář
 

úterý 20. března 2012

Otužilci 4.3.

   V neděli k nám do Šošůvky přijeli otužilci. Kolem lomu se sešla celá dědina a nevěřili vlastním uším a očím, že se nějací blázni chtějí odvážit ponořit do té ledové vody víc než jen jeden prst.
   Když jsme tam přišli, koupili jsme si svařák.
Otužilci si vykopali v lomu bazén, ale musela to být pěkná dřina, protože měl ten led 40 cm! Taťka si šel vyzkoušet, jak moc je ta voda mokrá, ale když zjistil, že hodně a ještě k tomu má 1 stupeň, raději se rychlým krokem vzdálil.
   Po dlouhém proslovu toho hlavního, otužilci vlezli na led a dokonce tam donutili jít i starosty Staně Šindelky. Ten do mikrofonu tvrdil, že nemá plavky a neumí ani plavat. Potom se odvážili vlézt do vody. Už jenom pohledem na ně všem naskočila husí kůže, a jelikož byla okolní teplota kolem 5 stupňů, tak jen tak nezmizela. Někteří se zahřívali horkým svařákem a čerstvě upečenými párky z místního občerstvení.
   Potom jsme se šli ještě podívat na rozhlednu.





úterý 13. března 2012

Jarní vycházka 3.3.

   Šli jsme s Dankem na vycházku, která byla nakonec mnohem delší, než jsme čekali. Začli jsme Sluneční loukou, pak jsme se nějak ocitli na Neselově, kukli odtud na Sloup a na Příhon



a zakončili to návštěvou hrádku mezi Sloupem a Nemčicemi, kde jsem nikdy předtím nebyla. Zjistili jsme, že je v dost dezolátním stavu. Je vidět, že se o něho nikdo nestará. Chodí tam jen mládež, která ho spíš ničí. Vymlácená okna, dokonce jednu zazděnou místnost (zřejmě kotelnu) vybourali a počmárali.


   Po řádné prohlídce už pomalu zapadalo sluníčko. Ale já jsem ho ještě stihla...



   Pak se ještě Danek nechal vyfotit u hrádku.


   Zpáteční cestu jsme si prodloužili o les, brdy a skály s pěkným výhledem na Sloup.


neděle 11. března 2012

Zmrzlíci 3.3.

Pár potočních zmrzlíků...




Jarní zvěřinec 3.3.

   Pomalu začíná jaro a zvířátka se probouzejí ze zimního spánku. S bráchem jsme na zahrádce našli 3 berušky. Chtěly už začít létat, ale jejich ztuhlé krovky jim to prozatím nedovolily. Tak jsme s nimi dělali aspoň závody. To by člověk neřekl, jak je těžké uhlídat 3 berušky! =D


   Přišel se za námi podívat i kočíček, a tak jsem si aspoň nachytala pár kočičích detailů.





   Potom kocour vylezl na strom a tak krásně pózoval...


   A Pacičku mám taky...


První jarní vycházka 25.2.

   Sluníčko začalo svítit, sníh se rozpustil, a tak mě to vytáhlo ven. Brácha šel taky ven s foťákem, ale úplně na jinou stranu než já.
  V lese jsem se zastavila u oblíbené skalky, a pak jsem si chvilku rochnila v mechu a šiškách. Na louce jsem se zastavila na posedu a obdivovala tu krásu naší okolní krajiny.
   Když jsem slezla a šla dál, ukázal se mně již známý "konec světa" a první věc, která z něho vykoukla byla hromada hnoje na poli.
   Asi jsem hrozná detailistka, mechofyl a šutrofyl, ale pokaždé, když někde jsem, musím si odtud odnést aspoň jeden šutr. Když to jinak nejde, jako třeba u mechů, skal, přírody nebo v zimě, fotím tak dlouho, až zaplním celý foťák, a kdybych ty fotky vytiskla, tak mají aspoň dvě kila. =D
   Potom u toho doma strávím hrozně moc času, abych z těch 300 fotek vybrala ty nejlepší a z nich jenom "pár" na internet...
   Po dvou a půl hodinách běhání po loukách jsem našla šípky a najednou se nečekaně potkala s bráchem. Ani jeden z nás nechápal, co tam ten druhej dělá. Brácha si trasu naplánoval, ale já ne a nakonec jsme se přece potkali. =)
   Tak jsme spolu zašli k vápence a soutěžili o lepší fotku. A držíce prst na spoušti pro nečekanou fotogenickou příležitost jsme pomalu přišli až domů.







pondělí 5. března 2012

Sluníčková procházka

   10. února mě slunečné zasněžené počasí vytáhlo ven i s foťákem a přálo si zvěčnit se na mých fotkách. Tak jsem samozřejmě nemohla odolat a musela jsem vyjít na procházku po okolí. Ani mně nevadilo, že jsem se na pasece brodila po kolena sněhem jen kvůli tomu, abych vyfotila šišku nebo kousek sněhu na smrku.
   Ke konci procházky jsem na vyhlídce na Čubrhénu asi půl hodiny ležela v mechu a snažila se ho co nejlépe vystihnout při slunečním svitu.
   Když jsem potom došla domů, zjistila jsem, že mám přes 200 fotek a ani jsem nevěděla, jak se do toho foťáku mohly dostat! Ale když jsem viděla tu zelenou záplavu mechů, bylo mně to hned jasné. =)







Bruslení ve Vratíkově na přehradě

   Na začátku února, kdo bylo ještě všude hafo sněhu a všechny potoky, rybníky a přehrady zamrzlé, jsem jela za kamarádkou Verčou do Vratíkova u Boskovic bruslit na přehradu. Teda spíš učit se bruslit, protože to moc neumím.
   Přehrada je tam opravdu veliká a příroda kolem tak krásná, že jsem nedokázala vypnout foťák a už vůbec ne ho pustit z ruky! Projely jsme si s Verčou úplně celou přehradu. Uprostřed ní se mě Verča zeptala, jestli se nebojím, ale já jsem řekla, že ne. Ono bylo totiž pod námi 40 metrů vody!
   Po cestě jsme potkaly srnku, která ale v zápětí zdrhla, fotily jsme se u skal a nakonec jsme se s kamarády váleli po ledě. Bylo to super, příští rok zas! =)

Krásná příroda

Verča

Rampouchy

Ledový potůček

Když byl ještě sníh a mráz, povedlo se pár pěkných fotkek našeho ledového potůčku...




neděle 4. března 2012

Letošní plesy

Letos jsem překonala svůj rekord. Byla jsem na 3 plesech. První byl Jedovnický lidový ples 13.1. Hrála kapela Pohoda. Předtančení byla polonéza.

 Foto Maruška Hasoňová


   Další ples byl 28.1. v Kunštátě, kde jsem se stala Díky Dankovi a MKD spoluorganizátorkou, takže jsme dělali výzdobu, nafukovali jsme kilo balónků, chystali jednohubky na stoly a jelikož jich zbylo hodně, tak jsme se i pořádně najedli. Taky jsme dostali zdarma večeři. 
   S Dankem jsme dostali na starosti obsluhovat kapelu, takže jsme jim pořád nosili piva, protože nejhorší je uschlej hudebník! Hrála kapela Nonus, slyšela jsem ji poprvé, hráli dobře a narozdíl od Pohody mají aspoň bicí!
   Taky jsme prodávali losy. Protože byla velmi bohatá tombola, losů byla tuna, ale lidí byla prý polovina než obvykle, takže bylo dost obtížné prodat všechny losy po 10 korunách. Když už nebylo možné je prodat, museli jsme je slevnit na 5 Kč. Nakonec jsme je prodali všechny, ale dalo to hodně zabrat. 
   Byly tam 3 taneční vystoupení. První na téma Pomáda, další na téma 101 dalmatinů a třetí bylo na Útěk z vězení.
   Losy jsem si nekupovala, ale nakonec jsem si domů odvezla 2 výhry. Od Danka ponožky a od Vítka dort. =)

Danek, Pavel a Vítek - spoluorganizátoři z MKD před svým plakátem

Bodyguardi u kasy

Detail dortu


   Třetí ples byl v Petrovicích 11.2. Pozvala nás tam Kamča. Hrála kapela Triokent - tři lidi, co zpívali do demo nahrávek puštěných na klávesách. Takže se s hudebním zážitkem opravdu nijak moc chlubit nebudu, protože bylo poznat, že si to zvučili sami. Maximálně můžu říct, že jsem měla ještě hodně dlouho zalehlý uši. 
   Zato tombolu měli bohatou. Koupila jsem si 2 losy a samozřejmě nic a pak mně Danek dal 2 stovky, ať koupím další losy. Pečlivě jsem vybírala všech 40 losů jeden po druhým a tak jsem se snažila. Když to Danek potom rozbaloval, druhý los byl výherní (vyhrál kartáček na zuby), ale zbytek už nic. Já prostě nemám štěstí na výhry. Taky nám na minulém plese 2x vyšlo, že máme štěstí v lásce. =)
   Byly tam taky 4 taneční vystoupení. Latinskoamerické tance, Zoro, Hříšný tanec a Akvabely. Petrovičtí akvabelisté pod vedením Jarušky Vintrové se opravdu vyznamenali. =)

Kamča nakonec vyhrála koště, takže měla aspoň na čem odletět domů =)

Začínáme

Vítám všechny, kteří se někdy dostaou na tento blog. Budu sem psát o svých zálibách a o všem, co mě zrovna napadlo nebo zaujalo.